ANALÝZA APLIKACE MALÍŘSKO-KRAJINÁŘSKÝCH PRINCIPŮ V KOMPOZICI PRŮHONICKÉHO PARKU

Řešitel O projektu Popis mapy Spustit mapu

Interaktivní specializovaná mapa byla vytvořena v rámci projektu „Průhonický park a škola malířsko-krajinářské kompozice, obdivovaný a odmítaný vzor pro krajinářskou tvorbu 20. století“ (identifikační kód projektu DH23P03OVV026), podpořeného Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI III – programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030.

Předkládající organizace:

Národní zemědělské muzeum, s. p. o., Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Autoři předkládaného výstupu:

Ing. Jana Kohlová, Ing. Zdeněk Novák, doc. Ing. Roman Zámečník, Ph.D.,

Terénní průzkumy:

Ing. Jana Kohlová, Ing. Zdeněk Novák, doc. Ing. Roman Zámečník, Ph.D., Ing. Jiří Šmída, Ing. Ivan Staňa

Zpět na úvod

O projektu

Projekt se zabývá identifikací kulturně-historických hodnot českého zahradního a krajinářského umění, jeho výsledky jsou využity při specifikaci rozvojových strategií a při definování režimu péče o historické zahrady a významné objekty krajinářské architektury:

Identifikace a interpretace dosud nepopsané metody tvorby zahradního prostoru podle zásad malířsko-krajinářské kompozice, včetně identifikace a dokumentace dalších krajinářských kompozic obdobného typu na našem území.
Nalezení nových metod a prakticky uplatnitelných postupů efektivního režimu péče a strategického rozvoje unikátní památky zahradního umění prohlášené za národní kulturní památku a zapsané na Seznamu světového dědictví (Průhonický park, https://whc.unesco.org/en/list/616) a dalších obdobných, doposud neprozkoumaných nebo jen málo prozkoumaných historických zahrada a parků s podobnými malířsko-krajinářskými scenériemi pro zachování odkazu českého zahradního umění a krajinářské architektury.

Zpět na úvod

Popis interaktivní specializované mapy

Předmětná mapa je výsledkem řešení analýzy aplikace malířsko-krajinářských principů v kompozici Průhonického parku. Cílem zpracování tohoto mapového díla bylo na základě archivních a terénních průzkumů identifikovat principy malířské perspektivy a dále tyto principy vyjádřit na celoobjektové úrovni, na úrovní vymezených kompozičních celků a detailů. Cílem bylo také graficky vyjádřit typické (určující) pohledy a průhledy na malířsko-krajinářské scenérie.

Práce s mapou

(1) Mapa umožňuje zobrazení mapy ve dvou možnostech podkladových vrstev:

nad Ortofoto mapou (ČUZK, WMS),
nad prázdným podkladem.

(2) Pro zobrazení podkladních historických map a leteckých snímků je možno si vybrat z pěti možností:

Stabilní katastr 1841,
Katastrální mapa evidenční 1890,
Mapa park v Průhonicích (asi 1927)
Letecký snímek 1938,
Letecký snímek 1974.

Volbu mapy provedeme kliknutím na zvolenou variantu v Seznamu vrstev.

(3) Pro zobrazení kompozičních principů je možno si vybrat z několika možností:

Průhledy a výhledy – hlavní
Průhledy a výhledy – doplňkové
Linie výhledů
Body výhledů

(4) Pro zobrazení kompozičního členění si lze vybrat kompoziční jednotky II. řádu:

I. Park
II. Obora

Po jejich načtení se v mapě zobrazí barevně odlišené kompoziční jednotky III. řádu a hranice kompozičních jednotek IV. řádu. Na jejich plochy si lze v mapě kliknout a zobrazí se rámcový popis kompoziční jednotky, který obsahuje:

rámcový historický vývoj
charakteristiku reliéfu
popis kompozice
popis kompoziční jednotky A.E.Silva Taroucou (1909)
popis kompoziční jednotky Bohumilem Kavkou (asi 1937)

(5) Stav kompozice je zobrazen na úrovni kompozičních jednotek a jsou zde vylišeny tři typy území:

Jádrové území kompozice
Svahy a plošiny vymezující jádrové území
Vnitřní horizonty a clony

(6) Barevné působení vegetačních prvků je zobrazeno na úrovni porostů dřevin a jednotlivých stromů. Porosty dřevin jsou zobrazeny:

při jarním rašení,
během vegetačního období,
při podzimním barvení.

Jednotlivé stromy jsou zobrazeny:

při jarním rašení,
v době květu,
během vegetačního období,
s plody,
při podzimním barvení.

(7) Další možnosti zobrazení doplňujících mapových vrstev:

Technická mapa s hranicí parku a vrstevnicemi (základní mapový podklad),
Místní názvy,
Voda – na plochy vodotečí a vodních ploch si lze v mapě kliknout a zobrazí se popisné údaje a fotografie,
Stavby - na číselné označení stavebních objektů si lze v mapě kliknout a zobrazí se popisné údaje a fotografie,
Skalní výchozy - na plochy skalních výchozů si lze v mapě kliknout a zobrazí se název a jeho orientace ke světovým stranám,
Významné stromy v parku – na tečku označující významný strom si lze kliknout a zobrazí se název taxonu.

(8) Fotografie parku:

Historické fotografie,
Současné fotografie – významné scenérie.

(9) Ovládání mapy umožňuje přiblížení (prostřednictvím ikon +/– vpravo nahoře, přiblížení dvojími kliknutími v mapě). Při kliknutí na ikonu »výchozí výřez« se mapa vrátí do původního přiblížení. Přiblížit lze i výřez v mapě vytvořený tak, že stisknete a držíte klávesu Ctrl a současně kliknutím a tažením myší vytvoříte výřez. Přiblížit/oddálit mapu lze i pomocí kolečka myši.

(10) Při kliknutí na ikonu „lupa“ (Vyhledávání) v panelu nalevo mapového okna se rozbalí nabídka výběrových kritérií (atributů). Nastaveno je vyhledávání pro vodu a stavby. Jejich libovolnou kombinací lze nastavit požadovaný výběr pro zobrazení objektů v mapovém oknu.

(11) Volba „Sdílení aktuálního stavu“ v panelu nalevo umožňuje automatické generování URL adresy pro sdílení aktuálního stavu.

Zpět na úvod